Isaac

Od rana neni v radiu, televizi, novinach slyset ani videt nic jineho, nez tropicka boure Isaac. Podle predpovedi v 5 vecer dorazila i k nam. Od rana vsichni nakupuji hromady jidla, plni nadrze aut benzinem a skupuji vodu v barelech. Nekteri si dobijeji mobily.
Vlada otevrela pro pripad nutnosti ochranne pristresky pro postizene povodni. Letiste ve 4 hodiny odpoledne zavrelo.
Isaac se zitra zmeni v hurykan, ktery dorazi za par dni az na Floridu a za nim se zene dalsi se jmenem Joyce. Doufam, ze mezi nima stihnu odletet.
More uz asi neuvidim, doporuceni zni nevychazet z domu.
Jinak prakticky to v tuto chvili zatim jen znamena desny ramus venku za okny a jeste horsi dusno uvnitr v dome.
Rano jsme byli v lekarne na druhe strane mesta. Tam jsem jeste nebyla, je to takovy mensi slum. Pred touto ctvrti asi v pruvodcich varuji, ze se tam nema chodit v noci. Me by se tam asi nechtelo samotne ani ve dne :)
Jinak podle toho, co Maureen vypravi, je to tu uplne stejne jako u nas. S tim rozdilem, ze nejsou tak socialni a daleko vic spolehaji na to, ze se o pribuzne v nouzi postara rodina.
Vlada tu rozdava zdarma ruzne rostliny ( ovoce a zeleninu ) na domaci pestovani. Chteji tim povzbudit lidi, aby si alespon cast jidla pestovali sami. Treba i v truhliku na terase. Tu tady ma kazdy dum, i ten sebemensi a na ni vzdycky nekdo sedi a kouka ven a asi nema nic na praci.

Priprava na hurykan

Dnes jen kratce. Cely Karibik se pripravuje na hurykan, ktery se blizi od Kapverdskych ostrovu. Muze z toho pry byt jen tropicka boure a nebo taky nic. Ale je mozne, ze se nerozplyne, takze je toho plne radio, noviny, televize, proste vsecko. Lidi zaviraji okna a uklizi veci ze zahrady. Pri vcerejsim nocnim vetru popadalo ze stromu hodne ovoce.
Dalsi vec, kterou oznamujou pomerne pravidelne v radiu, jsou smutecni oznameni. Je to desna nuda. Rodiny jsou tu vetsinou hrozne velike a vsichni se pripojuji s uprimnou soustrasti. Takze takove jedno smutecni oznameni zabere treba i 5 minut, nez prectou vsechna jmena.

Devil's bridge

V nedeli jsme sli na shromazdeni do jineho kostela. Je jich tu pomerne hodne, tech z Jednoty pry asi 12. Byl daleko mensi nez ten ve meste a me se tam moc libilo. Oba pastori byli vysmaty a mili a hodne se tam zpivalo. Taky tam bylo asi vic rodin s malyma detma a pastor pri kazani vykrikoval skoro jako M.L.King ve svych proklamacich. Starsi damy meli klobouky a nekdy i silonky. To nechapu, vedro je fakt hrozny.
Odpoledne jsme jeli opet na atlantske pobrezi. To je poznat podle nazvu. Devil's bridge. Stejne jako Hell's gate je skalnate, vysoke vlny a plavat se tam moc neda. Ale je to krasne a je to misto, kde asi moc lidi nezakotvilo. Spis ztroskotalo. Na planine je taky Indian town. Pry tam zili puvodni obyvatele, kdyz kocovali z ostrova na ostrov. Dnes uz tam nic neni. Jen v Grenade pry maji nejake muzeum.
Hodne veci je tu jako v Americe. Maji velke auta, velke trouby, pracky, proste vsecko. A vsichni se tu zajimaji o volby americkeho prezidenta. Vetsina lidi v Karibiku ma totiz spoustu pribuznych prave tam. Myslim, ze by republikanum pomohlo, kdyby meli taky cerneho kandidata. Protoze Obamu voli spousta lidi prave proto, ani ne tak kvuli jeho politice, ale je to proste prvni cernoch"ever". Tady na Antize po nem domonce pojmenovali jeden kopec.
Autorske cteni nakonec prece jen k necemu bylo. Jeden prednasejici tam mluvil mimo jine o dvou zenach, ktere patrily k Jednote, Rebecce Protten a Mary Prince. Ctu ted jejich zivotopisy. Kdome nich se tam pise hodne i o historii nekterych karibskych ostrovu za dob otrokarstvi a plantaznictvi. Jen pro zajimavost nekteri plantaznici byly tak zpovykany, ze si bez svych otroku nedosli ani na zachod. Doslova. Cernosi museli pracovat na plantazi pres den. Ja jsem rada, ze sedim ve stinu, takze to muselo byt dost hrozne. Uz jsem psala, ze nejsou odolnejsi nez my, je jim stejne vedro jako mne. Po vecerech pak obdelalvali svoje male policka, aby meli co jist.
Dnes rano mi doslo, co mi tu skoro vsude (az na centrum mesta) chybi. Nejsou tu zadne chodniky, takze clovek musi chodit po silnici. Ale az na jednoho nervozniho blazna vetsina ridicu tu jezdi fakt dost v pohode. Davaji si prednost na krizovatkach, pousti chodce, znami na sebe troubi. Sice tu maji nejakou povolenou rychlost, ale Maureen rikala, ze to policajti rozhodne nekontrolujou. Pry se divaj jen na to, jestli ma clovek zaplacenou znamku. Proste ridicsky raj. Na SPZ maji napsane "Antigua and Barbuda... the land of sea and sun".

Snorchlovani

Zaplatila jsem si vylet lodi k ostruvkum kolem Antigui spojene se snorchlovanim. Az na to, ze mam  z toho jeste ted trosku morskou nemoc, to byla uplna parada. Videli jsme koraly, spoustu ryb, dokonce par rejnoku. Na jednom ostrove, kde je mimo jine takovy hotelovy resort, ze aby se tam clovek dostal, musi vyplnit spoustu dotazniku  a zaplatit cenu, ktera zacina na 1,800 USD za noc, tak sem plavou zelvy klast svoje vejce. Pak pry az se narodi, plavou klidne tisice km daleko. Ale ve chvili, kdy chteji znovu klast vejce, vraci se na misto, kde se narodily. A nikdo nevi proc. Jedna ucastnice zajezdu na takovou zelvu v mori narazila. Ja ne.
Je skoda, ze na to, aby tu clovek mohl snorchlovat (protoze je tu fakt na co koukat), tak musi jet lodi nekam dal, nejlip k nejakemu mensimu ostruvku, aby si to uzil. Plaze na ostrove jsou sice super, ale krome pisku a par musli tam nic nenajde. Takze vas potom takova dovolena na Antize vyjde
pekne draze.
Co me tu bavi cim dal vic, je anglictina, kterou se tu mluvi. Na jednu starnu vsichni tak zvlastne sislaj, tak je tezsi jim vsecko rozumet, na druhou stranu mluvi hrozne jednoduse. Otazka se tvori jako u nas pozvednutmlasu na konci vety, ne nejakym prehazovanim slovosledu a doplnovanim slovesa do. "Me going" je docela caste.
Vecer jsme sli na nejake autorske cteni. Tak to je stejna nuda jako u nas a potom jsem se ocitla na party. Vekovy prumer byl takovy, ze jsem si tam trosku pripadala jako skolacka, ale byli vsichni mili. Maureen jim zakazala, aby se mnou sprymovali, protoze jsem pry z Jednoty a muj stryc je biskup. Jeste, ze ho konsekrovali, zda se, ze to tu ma vahu. Aspon mezi touto generaci. Ta mlada zda se, ze na nejake nabozenstvi dnes docela pece.
Svet turistu a svet mistnich je fakt uplne jiny. V resortu maji dokonce vecerni zabavu, takze ookud nechteji, nemusi z hotelu vytahnout paty.

Kolem plaze

Pratele mi pisou, at si to uziju mezi domorodcema. Je to legracni, protoze jsem tu v podstate jeste zadneho opravdoveho domorodce nepotkala :). Kolumbus a je u podobni je totiz vsechny zlikvidovali. Cernosi se sem v podstate dostali az po belosich. Ti nejdriv na svych plantazich vyuzivali jine bile, ale kdyz se zacali dovazet ve velkem otroci z Afriky, uchytili se i tady. Takze mluvit o Cernosich jako o domorodcich nevim jestli muzu. V muzeu jsem se dokonce docetla, ze zacatku musel mit kazdy plantaznik na urcity pocet cernochu i nejake bile, kvuli zachovani populace, ale stejne to nikdo nedodrzoval, takze dnes jsou tu bili opravdu uz jen turisti a par zbytku.
Rano jsme sli k mori zase v 6 hodin. Je to jako jit plavat do Radlic a pak do prace. Mistni se tu vzdycky sejdou, udelaji kolecko po plazi a potom jen tak posedavaji v mori. Ja jsem si zaplavala, tak se Maureen smali, ze si sebou privedla olympionskeho plavce. No na to bych se teda musela jinak predvest, ale pravda je, ze oni moc neplavou. Maureen rikala, ze ona jen tak, aby se neutopila. 
Po snidani jsem se sla projit kolem plazi. Vzdycky je nejdriv plaz, potom hotelovy resort a potom silnice a nic. Takze za resortem jakoby skoncil svet. Jeste ze jsme vcera projizdeli vnitrozemim. Tam jsou sice hodne jednoduche a skromne, ale hezky barevne drevene domky. 
Vsude jsou palmy a ruzne stromy, ktere u nas nemame. K snidani pravidelne dostavam banan, mango, dnes rano papaju a pak dalsi veci, ktere ani neumim prelozit. Napr. breadfruit,coz chutna a pouziva se jako brambory, jen je to sladsi a chutnejsi. No a pak jsou tu ruzne apple s pridavkem. Vsecko, i to co zname, tu chutna o dost lip. Dokonce i avokado, ktere me doma prijde jako neco bez chuti a zapachu. 
Jedna vec me tesi, cernochum je tu stejne hroko jako mne. V Asii jsem si pripadala jako slon v porcelanu, tady se potej vsichni. 
Stejen jako je tu hromada kostelu, tak jsou na kazdem kopci pozustatky cukrovych plantazi. Jsou to takove zdene vezicky, do kterych se cukrova trtina skladovala. 
Zitra napisu vic, jedu na lodni tour kolem ostrova. 

English Harbour

Dnes rano jsem vstavala na 6 hodinu na ranni "devotion". Nevim, jestli bych to zvladla kazdou stredu. Dnes jsem se zamerila na roky, kdy byly napsane pisne, co jsme zpivali 1909, 1734, atd.
Jinak kazani bylo moc fajn.
Dopoledne jsem se byla podivat v mistnim hospicu pro stare lidi a nemocnici. Hospic byl moc prijemny, malickaty, jednoduchy, ale moc mili lidi a starouskove tam maji kazdy malinky pokojicek a zahradecku. Je to postavene z jedne budovy byvale nemocnice. Pak jsme jeli do nove nemocnice navstivit jednu starou pani. Teda nemocnice byla fakt cool, kam se hrabe nas Motol. Maureen mi ukazala i porodni cast a kdyby to nebylo tak daleko, klidne bych tu rodila :)
Odpoledne jsme se jeli podivat do English harbouru. To je pristav, kde driv kotvily britske lode.
Nad pristavem je nadherny vyhled na more a vsecky jeho zakouti a dole kotvi jachty. Cely pristav je tak trosku v zakouti, takze se tam lode asi driv dobre schovaly. Na kopci jsoumpozustatky anglickych budov.
Lidi se tu porad zdravi, bud na sebe pokrikuji a nebo primo troubi z auta. A to klidne i jenom proto, aby si rekli ahoj. Dokonce vas i jako cizince obcas nekdo pozdravi. Jen tak na ulici, ne v obchode. Jinak pruvodce LP mel pravdu. Je opravdu dost dulezite byt tu zdvorili a zdravit. Hello jsem si vsimla se moc nenosi. Pouziva se Good morning, Good afternoon a obcas Good day. Rano se me na "devotion" vsichni ptali, jak se tu mam a tak podobne.
Jak se mam. Musim rict, ze na muj akcni styl je to tu vsecko trosku pomale, porad si davaj prednost na silnici, porad se zdravej a zastavujou se, aby hodili rec. Ale clovek si na to asi zvykne a pak mu nevadi, jak v podstate skoro vsude nekdo nekde posedava a "nic nedela" :). Jinak ale na druhou stranu   vsecko funguje.
Jeste jsem tu nepsala o venkove a domech, co tu stoji. Vetsina jsou drevene, za domem maji obrovsky cerny barel na destovou vodu a nekdy jsou primo mobilni. Hodne domu stoji na cihlach. Kdyz jsem se ptala proc, tak je to proto, ze majitele domu nevlastni pozemek, na kterem dum stoji, jen si ho pronajimaji,  protoze pozemky jsou tu drahe. V pripade nutnosti mohou dum prestehovat jinam. 
Jinak na kazdem rohu je tu kostel, Jednota, anglikanskv, katolicky, metodisti a ja nevim, kdo jeste. Jsou teda hrozne tradicni, ale je pravda, ze ti lidi, se kteryma jsem se tu setkala, berou svoji viru vazne, i kdyz ji projevuji svym tradicnim zpusobem. 

St. John's

Dnes jsem se konecne byla koupat v mori. Je fakt pruzracne, hrozne slane a teplejsi nez bazen. Jedina potiz byla, ze kdyz jsem si chtela poradne zaplavat a vrhla se vetsich hloubek, tak me pozahala meduza. Tak jsem se pak radsi drzela pri kraji, protoze to jeste ted vecer hrozne pali. Ale urcite tam pujdu znovu. Stoji to za to.
Dopoledne jsem se sla podivat do St. John's. Nejdriv do muzea, je tak male, ze vam staci asi pul hodiny na precteni cele historie ostrova. Ale psali tam spoustu zajimavych veci o otrocich. Napr. ze kdyz prisla svoboda, tak se bili bali, ze se jim budou otroci mstit. Ti ale misto toho sli oslavovat do kostela. Urcite k tomu hodne prispela i Jednota bratrska, ktera mezi otroky pracovala a vzdelavala je. Jinak si ale otroci moc nepomohli. Bili zjistili, ze je vlastne ted stoji prace cernochu min. Nemusi se starat o jejich zdravi, jidlo, ani ubytovani a daji ji jen takovy plat, jaky chteji, protoze na ostrove stejne jina prace neni a cernosi musi vzit takovou praci a penize, ktere jimbili nabidnou.
Centrum mesta je malicke. Par ulic plnych obchodu, na sebe nalepenych kramku, skoro jako v Asii. S tim rozdilem, ze se vsude nevaleji odpadky. Naopak uplne mi bylo hloupe neco odhodit, i kdyz odpadkovy kos jsemmusela chvili hledat.
Je tu spousta duty free obchodu se vsim moznym a jako belosce mi rovnou rikali ceny v americkych dolarech. Doslo jim, ze jsem turista :)
Lidi jsou tu docela mili, jen ti taxikari by porad nemuseli pokrikovat a nabizet odvoz. Kdyz jsem trosku bloudila, hned se nasel starik, co mi nabizel pomoc.
Jinak staci zajit od centra par ulic dal a uz to vypada jinak. Ne tak barevne, spis vic rozborene. 
Kdyz jedete z centra ven, tak se sem tam najde podel silnice kun, krava, koza. Skoro to vypada, jakoby se pohybovali volne, ale nekteri jsou uvazani, tak asi nekomu patri. Za domem nam obcas karvy rvou tak, jakoby je nekdo vrazdil. 
Na fotky si budete muset pockat, nedari s mi poslat. 

Vikend

Prvni vec, ktera me v neďeli cekala, byla navsteva mistniho kostela Jednoty bratrske. Na rozdil od nas muzu s klidem opravdu rict kostela misto shromazdeni, protoze to byla skutecna cirkevni budova :). Behem odpoledne jsem navstivila dalsi 2. Kostel nebyl plny, bylo mi receno, ze na rozdil od nas, kteri chodime ven za jakehokoliv pocasi, tak tady, kdyz prsi, lidi nechodi. Pry vetsina chodi pesky a taky nejsou tak odolni. Presto tam mohlo byt tak 200 lidi. Shromazdeni popisu jindy, bylo zajimave, i kdyz na nase pomery hodne tradicni.
Odpoledne jsme jeli na " sea food festival" na vybornou rybi polivku a crab cakes. Teda divim se, proc na Antize jedi vic kureciho masa nez ryby, protoze to bylo naprosto bozske. K snidani mivam vetsinou banany, dnes rano mango, k obedu avokado a nejake ovoce podobne bananu jen s tim rozdilem, ze je jeste sladsi a ji se smazene a nebo varene. Vsechno z mistni zahradky a asi tak 5x sladsi nez to, co se da koupit u nas. Jen chleba co jsem zatim mela, je tu oproti nasemu docela nic moc.
V pondeli jsem byla v centru pro peci o zanedbavane a opustene deti. Nechteji tomu rikat natvrdo decak, ale par deti tam zije. Dokonce jedna 20leta holka. Pry se odstehuje, az najde misto, kam jit a nebo az se ji nekdo ujme. To u nas te vykopnou v 18 a starej se o sebe sam.
Zitra konecne popisu mistni more.

Prijezd

Prvni zprava z Antigui (ach ta cestina, nevim, jak to sklonovat) bude kratka. Je tu fakt hrozne vedro, nastesti ale fouka vitr, takze je to prijemne. Trosku jako u nas v Praze v cervenci, kdy chodite po dlazdenych ulicich a vedro sala z kazdeho rohu. S tim rozdilem, ze tady maji na zahrade misto dyne, kterou pestujeme s Oxidem na terase, banany a jako narodni ovoce maji ananas. Zatim jsem videla jen more po ceste z letiste. Nadhera, uz se tesim,  i pres tu silnici bylo videt, jak je krasne modre a ciste. A diky vetru budou i vlny, kterych jsme si na Batlu moc neuzili. Jinak let byl fajn, jako vzdy s BA, takze jim tu delam reklamu a jsem rada, ze jsem vsadila na Bozi vedeni, vsecko slo jak po masle :)